wz
vrchni1.gif, 24 kB
Veselý Kopec 2.

Od roku 1972 se můžete zajet či zajít podívat na skanzen, nacházející se několik kilometrů od Hlinska. Místo se jmenuje Veselý Kopec a jsou tu k vidění volně rozptýlené roubené usedlosti a příslušenství, pocházející z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Tím pádem je tu zdokumentován život a jeho způsob či hospodaření v daném časovém úseku. A to konkrétně od první poloviny 19. století až do poloviny století 20.
     Veselý kopec je součástí Souboru lidových staveb Vysočina. Osada vznikla v první polovině 16. století v prostředí zalesněnéP1520516_small.JPG, 9,7kB krajiny. Zajímavé je, že se tu do součastnosti zachovala pouze chaloupka "bezzemka", ve které žila nejchudší vrstva obyvatelstva. Ale i tak oslovilo toto prostředí autory myšlenky natolik, že se postupem času můžete podívat na více jak třicet objektů.
     Mimo jiné si tu můžete prohlédnout památky, které ke své činnosti potřebují vodní pohon. Výhodou zdejšího místa je, že je tu použito původního náhonu, který byl vybudován v 16. století. Katr, který byl plně funkční ještě v roce 1950 měl složitě zajištěný posun řezaného. Využívalo se velké mnosžstí převodů a spojek. Z technických zajímavostí zaujme olejna. Dnes už si nikdo nedokáže představit původní výrobu oleje. Ten navíc neměl dlouhouživotnost. Lisovalo se nejen lněné semínko, ale i konopí či bukvice. Konkrétně tato olejna pochází z Damašku v Pusté Rybné.
     Energie při mletí obilí se využívalo také například na výrobu krup. A také k výrobě povidel mícháním ve varně. S vodou se muselo také umět hospodařit. Pokud jí bylo dost, muselo se pracovat prakticky po celý den. V období sucha se pak vykonávaly jiné, například zemědělské práce. Zajímavou stavbou je také suška lnu. Té se říkalo pazderna a byla vždy postavena ve větší vzdáleností od obydlí. Hlavním důvodem bylo to, že často vyhořela. Konkrétně tato suška pochází z Pasek. Ke zpracování lnu sloužily také žebřiny, drhlen, trdlice, vochle, valach - dnes už málokdo ví, jak vůbec vypadají.

reklama